24. 11. 2016

Jak si vybrat nejlepší čelovku na běhání

S běháním je to teď kvůli rýmičce a přemíře práce na pikaču. Tak jsem alespoň v práci sepsal zkušenosti s výběrem čelovek (link, i když to tak nevypadá), teď jsem otestoval hromadu od Fenixu, Led Lenseru, Petzlu a dalších značek, takže myslím, že jsem si udělal slušný přehled a vhled do toho, co se hodí a nehodí. Bodový výtah pomůže v úvahách.  Snad to zájemcům pomůže, přeci jen teď je čas přídavného světla :(

18. 11. 2016

Listopad je na běhání nejhorší měsíc

Je už pár dní po půlce listopadu a já mám naběháno 45 kilometrů a běhat jsem nebyl už týden. Rýmička, pracovní povinnosti a nedostatek dříve ověřených příležitostí, to je spolehlivý zabiják.

Pak jsem se podíval do své databáze výsledků ostatních lidí, kterou jsem různě nastahával z public výsledků Stravy a je to oficiální. V listopadu mají lidi (bral jsem okolní země) největší problémy s běháním. Buďto se jim propadnou počty naběhaných kilometrů, nebo nerostou tak silně (to u lidí, kteří je tlačí silou nahoru).

Proč, to samozřejmě z dat nevidím. Vidím to jen na sobě. Přišla rýmička, něco se usadilo v krku, říkal jsem si, že to nebudu pokoušet, když jsem unavený i z hrabání listí na zahradě. Do toho jsem si dal víkend v dolech a to úplně taky neprospělo lazení zdraví, i když arsen je prý na rýmičku jinak dobrý, neboť ji dost umrtvuje. 

V dole se neběhá, ale leze - i když tam měli i kolo :)
Ztratila se příležitost. Ještě v říjnu jsem běhal z práce nebo do práce, jenže v listopadu uhodily větší zimy a musel jsem do práce v tlusté bundě, kterou už jsem nenašlapal do žádného batohu. A běhání večer bylo ještě více problematické, protože bylo méně času a více únavy. Když se mi podařilo usnout na lavičce, kam jsem si v noci sednul, abych si převázal tkaničky, pochopil jsem, ze by to fakt chtělo vypustit.

Pokusím se pauzu do konce týdne ukončit a alespoň trochu se k běhání vrátit, ale tak mě hříšně napadlo, zda není čas poohlédnout se po nějaké indoor aktivitě, například běhacím trenažéru, nějakém posilovacím stroji. Nebo plavání.

3. 11. 2016

Běhací říjen: příchod tmy a nedostatek času

Od poslední poznámky uplynul nějaký čas a na mě tvrdě udeřil podzimní čas. Práce nad hlavu, času na běhání málo, roznemocnělá rodina a další starosti, jak to tak bývá. Pořád se snažím to nějak pilovat, ale má to své meze.

Zimní běhy z práce

Například jsou problémy s běháním z práce. Přesunul jsem se do kanceláří, kde není sprcha, takže běhání do práce nepřichází v podstatě do úvahy. Poté, co nám v kanceláři ukradli mobil, nemám chuť nechávat zde počítač, takže to řeším tak, že s ním běhám. Jenže hodit si na záda batoh s osmi kily a běžet patnáct kilometrů, to už zase taková prdel není. Hlavně proto, že místo lehkého batohu značky Nokia na kolo, s nímž jsem běhal v létě, jsem musel přejít na běžný notebookový batoh. Do něj se sice vejde i zimní oblečení s bundou a notebook, ale zase nemá bederní pás a špatně sedí. Tedy, postupem času se ukázalo, že když ho pořádně zatížím, neháže sebou zase tak moc, zákon gravitace docela funguje, ale pořád mě to řeže do ramenou atd.

Snažil jsem se projít nabídku batohů na běhání, do kterých by se vešel notebook. V Česku je to bída, v zahraničí jich taky moc není. Záhy jsem ověřil, že i to, co z popisku vypadá dobře, se nedá použít. Batoh na notebook musí mít samostatnou a dost velkou vyztuženou či polstrovanou kapsu na zádech (ne vepředu), což je problém. Něco dělá OMM, něco se do Česka ještě nedováží, něco má kapsu jen na hydrapack a třináctka Macbook Air se tam nevejde atd. Bez vyzkoušení to z ciziny nekoupím, takže jsem to prozatím přestal řešit, neboť stejně je málo času na běhání z práce z mnoha důvodů a osm kilometrů ze Zelenče s batohem (plus jeden a půl běhu přes Prahu na nádraží) dám. Jen ty rekordy netrhám.

Noční běhy

Přemíra starostí o dům a práce způsobuje, že jsem opustil myšlenku vybíhat tak mezi osmou a devátou. Když se dostanu ven v devět večer, jsem rád. Minulý týden jsem trhl osobní rekord, když jsem doběhl kousek před půlnocí. Tomu bylo třeba přizpůsobit trasu, protože už se mi jednou stalo, že když jsem si sedl na lavičku, abych si převázal boty, tak jsem při tom usnul, což bylo na záznamu hodinek hezky vidět.

A tak jsem vyvinul speciální zimní okruh kolem Brandýsa. Má variabilně pět, osm, deset, dvanáct, patnáct či sedmnáct kilometrů, což mě uklidňuje - mohu si vybrat, na co se cítím. Zatím vždycky jsem to dotáhl na těch sedmnáct, ale ústupová varianta se zdá být důležitá. Nepříjemné je, že běhání takhle pozdě v noci znamená kosu a tu já moc rád nemám. Jenže kosa jen znamená, že výstrojní oddělení udělalo chybu v projektu. Zatímco přes den tady lidi pobíhají ještě v kraťasech a leda tak delším rukávu, já kolem deváté počítám se šesti stupni, u řeky je spíše mírně nad nulou. Takže volím tričko s krátkým, oblíbené kalhoty na posilování Everlast, co jsem je roztrhal při běhání na Šumavě a v noci to není vidět, přes to hodím zateplenou bundu. Už zbývá se jen rozsvítit jako vánoční stromeček. Jelikož jsem za měsíc rozložil všechny čínský blikadla nakoupená z Aliexpressu a pasivní bezpečnost reflexními pásky mi přijde ošajslich, nafasoval jsem v práci Fenix HL05, což je taková skoročelovka - dávám si ji do zadu na hlavu nebo na poutko batohu při běhu a pustím ji na červené blikání, aby mě viděli. Jediný problém tohohle prostředku je, že mám tendenci ji pořád sundávat a kontrolovat, jestli bliká. Zatím vždycky blikala.

Teď se tu pořád slavily nějaké narozeniny, takže z možnosti, že bych zhubnul, nakonec nebylo nic. Plánoval jsem mít s přehledem pod 85 kg, ten přehled tam nějak není, takže bude potřeba to zase poladit.

Kvůlivá všemu tomu jsem o pár kilometrů nedal v říjnu plánovaných 200 kilometrů, mrzí mě to, ale fakt to nešlo. Snad je to jen statistický problém a v listopadu to zase klapne. O tom, že bych šel na nějaký závod, kterými říjen slynul, jsem si mohl nechat zdát.

Do toho se ukázalo, že moje Nike Vomero mají za sebou 800 kilometrů a Strava mě buzeruje, že bych je měl vyměnit. Přemýšlím nad tím, zda ano, zda jsou fakt už v loji. Kromě toho se mi přeci jen zdá, že mi nesedí tak přirozeně, jako trailové NB1210 (ty už mám dopředu koupené nové ve V3), takže už bych si je příště asi nevybral a na silnici koupím nějaké jiné. Jenže bych chtěl zachovat jejich společenskou únosnost, abych mohl běhat z práce a netahat druhé boty s sebou, takže potřebuju slušně barevné, žádný cirkus. Budu to muset zase projít a pohledat.

Tak ať to běhá. Ať je na to čas.

Doporučuju si přečíst:

Placené funkce Runkeeperu a Stravy a jejich přínos pro běhání

Vedli jsme tuhle s Jakubem debatu o tom, jaké softy na běhání používáme a zda mají pro nás hodnotu jejich placené funkce. Leží mi to v hlavě...